Svět zvířat

Základní informace

  Jejich srst se vyskytuje v nejrůznějších barvách i délkách. Křečky medvědí rozdělujeme na dlouhosrsté a krátkosrsté. Jejich srst je na dotek heboučká, podobná plyši. Někdo tvrdí, že je to pouze "podkategorie" křečka zlatého. Rysy atd., to vše tomu nasvědčuje. Liší se zřejmě pouze strukturou srsti a velikostí - křeček medvědí je o něco málo menší, než křeček zlatý.

Potrava
Většina druhů křečků obývá pouště a stepi - životní prostor, který nabízí dostatek potravy jen po velmi krátké období. Po zbytek roku je stravy jen velmi málo. Na tuto situaci je křeček připraven. Ve svých velkých lícních vacích dokáže přenášet pozoruhodné množství potravy.

Do podzemních zásobáren si během krátké doby nanosí dostatečné množství potravy po zbytek roku. Při výběru potravy musíte vzít v úvahu, jak křečci žijí ve volné přírodě. Abychom předešli nedostatku vitaminů, měli bychom nabízet rozmanitou stravu. Zrní pokryje potřebu cukrů a obsahuje dostatek vlákniny. Ovoce a zelenina jsou přídavky, které je zásobují tekutinou a vitaminy. Živočišné bílkoviny jsou životně důležitou stavební látkou. Zbytky potravy z vašeho stolu jsou pro zvíře škodlivé, protože křečci nesnášejí koření a tuk. Sladkosti mají sice křečci rádi, ale jsou pro ně - stejně jako pro lidi - nezdravé. Není vždy pravda (navzdory velmi rozšířenému názoru), že zvířata poznají, co je pro ně dobré. Klidně přijmou i potravu, která rozhodně zdravá není.

Zrní - Přirozená strava se z velké části skládá ze semen. Zrní je bohaté na cukry, a proto je lze doporučit jako ,,základ stravy". Seženete ho v každém supermarketu nebo v obchodech pro malá zvířata. Ale mnohem levněji a lépe pořídíte, když si namícháte zrní sami. Pro zlatého křečka smíchejte krmení pro morčata s asi 20 % potravy pro andulky a cca 10 % krmení pro kanáry, přidejte granule pro psy s přídavkem masa a zeleniny jako zdroj vitaminů a bílkovin. Pro křečíky by měl být rozhodně podíl jemného zrní podstatně vyšší. Pro křečíky džungarské a Roborowského připravte směs obsahují 40 % potravy pro andulky, 40 % potravy pro kanáry, 10 % psích granulí a 10 % potravy pro morčata. Pro křečíky čínské: 30 % potravy pro morčata a 10 % psích granulí.
Dbejte, aby strava pro křečky neobsahovala příliš velký podíl tuků. Burské oříšky a slunečnicová semínka jsou sice velmi oblíbené, nejsou ale vhodné pro udržování štíhlé linie, ani pro střeva, která jsou specializovaná na potravu s minimálním obsahem tuků. K zrní můžete přidat dobře vysušený, neplesnivý, tvrdý chléb a ovesné vločky. K dostání bývají také různé granule nebo pelety. Ty sice obsahují vše potřebné, ale ne vodu, a jsou přece jen monotónní a vhodné nanejvýše jako vitaminový doplněk.

Zelená a šťavnatá strava - Pro dostatečný přísun vitaminů se nabízí mnoho různých druhů ovoce a zeleniny, nejlépe však z vlastní zahrádky v nejvyšší kvalitě!

Zelenina a salát - Mrkev, celer, červená řepa, okurky, kukuřice, brambory (bez jedovatých klíčků!), cuketa a ledový salát. Někdy můžete dát i hlávkový salát, bývá ale častěji než jiné druhy salátů ošetřen pesticidy. Nevhodná je nadýmavá zelenina, jako je cibule, kapusta a pórek. Vše předem omyjte vlažnou vodou a poté nabídněte křečkovi.

Ovoce - Vhodná jsou jablka, tvrdé hrušky, banány a v malém množství různé bobule, jako jsou maliny, jahody nebo hroznové víno. Křečka nekrmte kyselým ovocem. Vhodné nejsou ani citrusové plody a kiwi, protože mnoho malých hlodavců tyto plody těžko snáší.

Živočišné bílkoviny - Velmi důležité jsou živočišné bílkoviny, protože naši křečci nejsou ryzí býložravci. Pozorováním křečíků Roborowského ve volné přírodě bylo zjištěno, že tito hlodavci po určitý dobu přijímají 60-80 % živočišné potravy. Tento vysoký rozdíl živočisných bílkovin není v zajetí nutný, dokazuje ovšem, že tito domnělí vegetariáni požírají i maso. Potrava pro psy, kosti z buvolí kůže a hovězí kosti slouží jako zdroj proteinů a možnost k ohlodávání. Lze doporučit i malé množství kyselé smetany, tvarohu, jogurtu nebo jemného tvrdého sýra. Mouční červy a různý hmyz, který je nabízen pro terarijní zvířata, jsou zároveň žádoucím pamlskem i výborným zdrojem živočišných bílkovin.

Doplňky k běžné stravě - Zejména křečíkům občas zachutná dobré seno. Výborným doplňkem stravy a zároveň vhodným zdrojem zábavy jsou palice senegálského prosa, které jsou v obchodech nabízeny pro ptáky. K obrušování hlodáků doporučují trvale podávat větvičky z buku, břízy, lísky a ovocných stromů. Je úžasné, jak jsou tyto předměty na obrušování hlodáků nadšeně přijímány. Nesmí však být znečištěny výfukovými plyny, postřiky a zamořeným ovzduším. Křečkům lze nabídnout i listí, pokud pochází z čistého prostředí.

Vitamíny a minerální látky - Podáváním dostatečně pestré stravy ušetříte na vitaminových preparátech, přesto bych radila nasypat každé dva až tři dny do potravy doporučenou dávku směsi vápníků a minerálů (Vitakal, Pecutrin). Směsi vitaminů, které se užívají v humání medicíně, jsou ve většině případů příliš koncentrované a předávkování může mít škodlivější následky než jejich nedostatek. Mnohé vitaminy navíc křečci ani nepotřebují.

Voda - V asijských stepích a pouštích, tedy v původní vlasti našich křečků, se jim jen vyjímečně naskytne možnost napít se vody. 

Zvířata musí vodu, kterou potřebují, získávat ze zelené stravy. Uvažují z pohledu člověka, ten samozřejmě nemůže bez vody přežít. Z vlastních zkušeností vím, že dokonce i březí a kojící matky vydrží bez vody a mohou bez problémů odchovat mláďata. I v tomto období zvýšené potřeby vody mohou vodu nahradit dostatečné dávky šťavnaté potravy (ovoce a zeleniny). Kdo chce pro svůj klid přesto dát zvířatům k dispozici napáječku, k tomu radím, aby v ní podával jen převařenou nebo přefiltrovanou vodu, která je vhodná i pro lidskou potřebu. Voda přímo z kohoutku často obsahuje hodně chlóru a těžkých kovů.

Bydlení

Pro křečka džungarského se nejlépe hodí terárium-akvárium, někdy také klec, ale ta je lepší spíše pro větší křečky, nebo morčata. Berme tedy v úvahu, že si spíše pořídíme terárium. Další důležitou věcí jsou určitě jeho rozměry, které budou ovlivňovány hned několika věcmi :

1. počet křečků - čím více křečků tím více místa

2. styl chování křečků - tzn. jestli si s křečkem budeme hrát a častěji ho pouštět ven z terária, nebo jestli na něj nebudeme mít tolik času a on bude odkázán na prostor terária - v prvním případě nebude muset být tak veliké - postačí základní plocha pro jednoho křečka - přibližně 30x20cm. V druhém případě bude samozřejmě potřeba větší a to aspoň o polovinu.

3. zavěšení pítka - které je nejlepší zavěsit na okraj akvária tak vysoko, aby se křeček nemusel příliš natahovat, což je ovlivněno rozměry - výškou akvária a rozměry napajedla, nejlepší výška terária pro většinu napajedel je asi 26-20 cm - což je i výška optimální pro to aby nám křeček neutekl.

4. stáří křečků - pro mláďata, která jsou ještě zvyklá být pohromadě a nejsou mezi nimi ještě rozbroje, není logicky potřeba tolik místa.

Stálý zdroj vody - nejlepší jsou napajedla, z kterých nemůže voda samovolně vytékat a zvlhčovat prostředí křečka. Určitě se vyvarujte mističkám a různým nádobkám, které křeček ihned zahází podestýlkou nebo je převrhne.

Domeček - potřebuje pro pocit bezpečí. Může ho nahradit již zmíněná vata, nebo toaletní papír, které si křeček vytvaruje dle vlastních představ. Dále pak např.: ruličky od toaletních papíru, lze také použít cihlové rourky, kořeny, nebo i děravé kameny aj.

Kolečko na běhání - křeček ho jistě s radostí přijme. Bude si tak krátit dlouhou chvíli, kdy se mu zrovna nebudete věnovat.

Prolézačky - křeček je hraboš a rád prolézá různými rourkami. Určitě by neměli chybět v křeččí kleci. Některé prolézačky jsou již součástí klecí, jiné se dají přikoupit. Nejlevnější varianta je vymyslet křečkovi vlastní prolézačku, například slepit několik rourek od toaletního papíru.

Brousidlo na zuby - nejlépe tvrdý chléb nebo větvička z ovocného stromku.

Rozmnožování

Narození mláďat je pro každého úžasným zážitkem, zejména děti se tak mohou seznámit s přírodními zákony. Avšak s odchovem křečků a je samozřejmě spojena i spousta problémů. Odchov mláďat rozhodně nemůžeme doporučit každému majiteli křečka. Proto než se rozhodnete pro odchov mláďat přečtěte si pozorně tento článek.

Problematika chovu
Problém spočívá v tom, že křečci patří vůbec k nejplodnějším savcům na zemi. Samička přivádí na svět po velmi krátké březosti v průměru 6-10 , ale i 15 mláďat. Navíc délka cyklu říje je u samičky asi 1 týden, takže prakticky může přecházet z jednoho období březosti do

druhého. Délka březosti je u křečka syrského (= křeček zlatý) 15-16 dnů, u křečíka džungarského 19-22 dnů, křečíka roborovského 21 dní, křečíka campbellova 18 dnů.  Mláďata potřebují péči jen během prvních 28 dnů a schopna rozmnožování jsou již ve stáří asi 3 měsíců. To vše velmi urychluje jejich celkovou rozmnožovací schopnost. Ve volné přírodě to má samozřejmě své opodstatnění, protože křeček má velmi mnoho nepřátel. Jedině tak může jako živočišný druh bezpečně přežít. Kdo si tedy chce pořídit křeččí pár a věnovat se odchovu mláďat, měl by budoucím potomkům nejdříve zajistit nové majitele. Zkušenost je totiž taková, že sebevědomí chovatelé často zůstanou s početnými mláďaty sami a pak jsou nuceni si pořídit další klece, neboť křečci jsou den ode dne vzájemně nesnášenlivější, a navíc se mezi sebou začínají znovu pářit. Kromě toho, každý si chce pořídit křečka mladého. Čím je tedy křeček starší, tím je odběr komplikovanější. 4 týdny uběhnou rychle a jejich fyzický vývoj je k nezadržení. V odběru mladých křečků se nelze spoléhat na obchody se

zvířaty Většina má své stálé velko-dodavatele a o mláďata ze soukromých chovů nemají ve většině případů zájem. Proto než se rozhodnete samičku nakrýt poptejte se známých, dejte inzeráty. Zajistěte si alespoň 10 odpovědných zájemců o malého křečka. Pokud jich tolik neseženete, raději samičku nekryjte.

Krytí
Sameček a samička se vzájemně tolerují jen v době páření. Pravidelnými pokusy (nejlépe večer), při kterých vkládáte samičku do klece samečka (nikdy ne opačně), poznáte, zda již nadešel ten správný čas. V případě že samička není v říji ji musíte ihned od samce oddělit. Pokud je samička v říji, zůstane v přítomnosti samečka nehnutě stát se zvednutým ocáskem. V takovém případě je možné ponechat samičku u samečka přes noc.K přenášení v každém případě použijte kožené rukavice, protože peroucí se křečci nedělají rozdíl mezi "sokem" a prstem chovatele. Klec by měla mít minimální velikost plochy 60 krát 30 cm, výšku 30 cm a dodatečné místo pro ještě jeden domeček na spaní. Křeččí párek totiž chce v době páření spát odděleně, později se tato plocha navíc bude jistě hodit pro mláďata.

Rada: chov křečíků je mnohem jednodušší. Tato zvířátka se snášejí mnohem lépe a páreček spolu může žít pohromadě i natrvalo. Pozor však, aby jste mezi sebou nekřížili sourozence. A velký pozor na křížení křečíka džungarského a křečíka campbellova - tyto dva druhy se mezi sebou mohou křížit,ale je to velmi nevhodné a nežádoucí.

Páření
Jakmile už samička samce neodhání a nesnaží se ho kousnout, začíná milostná předehra.
Sameček začne samičku strkat čumáčkem do slabin a olizuje ji od hlavy až po ocásek. Při tom očichá a prozkoumá hlavně genitálie a břišní stranu těla. Samička mezitím stále odbíhá, jako by chtěla předehru co nejvíce oddálit. Daleko se však nedostane a sameček ji většinou může snadno následovat. Konečně se sameček pokusí čenichem strčit do malého zadečku samičky tak, aby zůstala ztuhle stát s prohnutým hřbetem. Následuje poměrně krátký pohlavní akt, při kterém je samička stále ještě nehybná. Po koitu strnutí skončí a po celkové očistě se rituál opakuje až do té doby, dokud samička samce neodežene.
Rada: kdy páreček nechat ještě pohromadě a kdy už jej oddělit, záleží na tom, jak se vzájemně snášejí. Ale déle než jeden den láska u syrského křečka zpravidla nevydrží.
Tip: samičky jsou schopny se pářit jen 5. nebo 6. den cyklu. V ostatní dny jsou velmi agresivní a doslova samce "vykoušou" pryč a chrání si tak své území.

Březost
Délka období březosti je u křečků extrémně krátká - viz výše. Již po jednom týdnu po oplodnění si můžete všimnout zvýšené spotřeby žrádla, zvětšování břišní dutiny a výrazné změny v chování samičky. Bez ustání si totiž připravuje zásoby a zpracovává materiál na přípravu hnízda - např. toaletní papír nebo papírové kapesníčky. Teď se teprve ukáže, jak je výhodné mít velký domeček s odklápěcí střechou. Pokud je totiž domek příliš malý, vrhne samička mláďata mimo něj, což může být u nervóznější matky velký problém. Pokud chcete mít o hnízdě v domečku přehled, stačí pak jen stříšku odklopit, čímž můžete vše jednoduše zkontrolovat, aniž byste samičku s mláďaty příliš vyrušovali. Vy sami matce nijak zvlášť pomáhat nemusíte. Bohatě stačí, když budete dodržovat následující pokyny:

1. zajistit klid a vyloučit v okolí klece hluk a otřesy, neměnit prostředí kolem klece

2. dostatečně zásobit samičku materiálem na stavbu hnízda

3. zvýšit přísun krmiva, rovněž pak dávky bílkovin a šťavnaté potravy

4. poslední výměnu podestýlky udělat dva dny před porodem a hnízda se již od té doby nedotýkat (změna pachů!)

Porod
Mláďata se rodí obvykle bez jakýchkoli komplikací a porod nastává většinou v noci. Pokud byste se čirou náhodou o porodu dozvěděli, v žádném případě samičku nevyrušujte sledováním a rozhodně se nesnažte nijak pomáhat. Samičky totiž v takové chvíli reagují na jakýkoli podnět velmi přecitlivěle. Mohou hnízdo ze strachu opustit a již narozená mláďata přesunou v lícních torbách na druhou stranu klece a tam je buď nechat ležet, nebo dokonce sežrat.
Samotný porod trvá asi půl hodiny. Porodní bolesti jsou téměř neznatelné a mláďata přicházejí na svět jedno po druhém ve velmi krátkém intervalu. Matka prokousne svými řezáky plodový obal a sežere jej. Následně začne požírat pupeční šňůru a pak mládě dosucha olíže. A za chvilku se mláďata již poprvé přisají ke strukům.

Kontrola hnízda
V prvních dnech po porodu matka hnízdo jen zřídka opouští, neboť ještě holá mláďata potřebují teplo a musí být kojena. Proto během prvních dnů neustále leží pod matkou, přisáta k jejím strukům. Pokud se z domečku v kleci pravidelně ozývají tiché libé zvuky, mělo by s mláďaty být vše v pořádku.
Rada: přesto je třeba občas hnízdo zkontrolovat. Vždy vyčkejte, až samička domeček opustí, nebo ji vylákejte nějakým pamlskem. V žádném případě hnízdo neprohlížejte v přítomnosti samičky. Je to pro ni velmi stresující.
Může se také stát, že ochranné pudy jsou u samičky natolik silné, že jakmile z hnízda uslyší rušivé zvuky, okamžitě se do něj vrátí. Proto hnízdo zkontrolujte co nejrychleji a stříšku ihned znovu zavřete.
Pokud jsou mláďata v hnízdě schována tak, že je nemůžete vidět, odhrňte je nějakým stéblem z vnější podestýlky. Hlavně do něj nikdy nesahejte rukama. Pro samičku to je totiž jednoznačně cizí pach, který vnímá rušivě.
Pokud v hnízdě objevíte mrtvé mládě, odstraňte jej pinzetou.
Na malé křečky můžete sahat až když koukají a sami vylézají z hnízda. I tak je třeba být velmi opatrní a před braním mláďat do ruky je dobré promnout v dlani trochu materiálu z hnízda, aby získala stejnou "vůni" jako mláďata.

Kanibalismus
Požírání mláďat vlastní matkou (případně dalšími společně chovanými zvířaty) se nazývá kanibalismem. Ve volné přírodě k tomu nejčastěji dochází tehdy, pokud na malé ploše musí žít pohromadě příliš mnoho jedinců. (Odborně se tento nedostatek prostoru nazývá "crowding".)
V souvislosti s odchovem mláďat v kleci se kanibalismus někdy rovněž objevuje. Jeho existence může mít různá opodstatnění:

1. Nedostatek klidu: pokud je samička v období narození mláďat nervózní a bojácná, především vlivem neustálého vyrušování a změny pachů v hnízdě, může ji stres dohnat až k požírání narozených mláďat.

2. Chybějící brzdný mechanismus: když matka zbavuje mláďata pupeční šňůry, obvykle ji sežere až těsně k vyústění u jejich tělíčka. Má totiž v sobě vrozenou zábranu, která ji zabrzdí až teprve u tělíčka mláděte. Za normálních okolností mládě při přerušování pupeční šňůry protestuje a piští, což u matky právě onen brzdný mechanismus bezpečně spouští. Je-li mládě mrtvé nebo jen oslabené a neozývá se, matka někdy jednoduše žere dál.

3. Nedostatek bílkovin: mladým samičkám nebo samičkám, které jsou příliš brzy po porodu znovu březí, výrazně chybí dostatek bílkovin. Tento nedostatek bílkovin mohou někdy řešit právě požíráním vlastních mláďat.

4. Rušení v období laktace: pokud má samička vlivem dlouhotrvajícího stresu málo mléka, může to rovněž vést ke kanibalismu.

5. Nedostatek prostoru: je-li v kleci příliš mnoho jedinců, přestanou křečci dočasně vylučovat svůj typický pach. Následkem toho mohou mláďata zůstat bez pachové stopy, čímž je samička nepozná a sežere je.

6. Příliš mnoho mláďat: samička není schopná uživit velký počet mláďat, proto jejich počet zmenší

7. Nemoc: samička může zabít a sežrat nemocná nebo slabá mláďata

Odchov mláďat
Samičky křečka jsou velmi svědomitými matkami a věnují mláďatům maximální péči. A jako typičtí v hnízdech odchovávaní savci jsou mláďata na matce naprosto závislá. Proto s nimi matka první dny po porodu zůstává, až na malá přerušení, neustále. Kromě zahřívání a poskytování mateřského mléka, má na starosti i hygienu. Olizuje jim všechny tělní otvory a požírá jejich trus a moč. Intenzivním olizováním bříška rovněž podporuje činnost jejich trávící soustavy. Navíc dává pozor, aby se žádné mládě příliš nevzdálilo z hnízda. Jakmile si něčeho takového všimne, okamžitě mládě popadne za uvolněnou kůži na šíji a vrátí jej pěkně zpět do hnízda. Stejný chvat používá, pokud se musí na chvíli z hnízda vzdálit, ale mládě se odmítá od struku oddělit. Jinak probíhá vývoj mláďat mimo matčino tělo zhruba stejně rychle, jako když byla matka březí.
 

Odstav mláďat

Ve stáří 4 týdnů jsou mláďata již samostatná. Někdy je lépe počkat s odstavem až na 5. týden, podle velikosti vrhu. Čím více mláďat ve vrhu je, tím pomalejší je jejich vývoj. Právě v období, kdy jsou nejroztomilejší a kdy se nemůžete vynadívat na jejich zábavné bojůvky, se s nimi musíte rozloučit. Zavolejte tedy zájemcům, že jsou mláďata připravena k odebrání.
Pokud se vám odběr protáhne, je třeba mláďata od matky oddělit a rozdělit je podle pohlaví.